Liverpoolská radnice- Liverpool Town Hall

Světová premiéra filmu A Hard Day´s Night proběhla v Londýně 6.července 1964 a navštívila ji princezna Margareta a lord Snowdon. Oblast v okolí Piccadily Circus byla uzavřena pro dopravu, protože ulice zaplnily davy fanoušků. Tlačenice před samotným kinem Pavilion předčila rozruch kolem vyhlášených premiér v Chinesse Theatre v Hollywoodu. Celou fasádu pokrývala světelná reklama s portréty Beatles. Nebylo to však nic ve srovnání s přivítáním slavné čtyřky v rodném městě o čtyři dny později..

Stojíce na balkoně liverpoolské radnice, postavené v roce 1754, po boku primátora města, museli si Beatles připadat jako hrdinové, které přišlo pozdravit bezmála 250 000 lidí, tísnících se dole pod nimi na chodníku Watter Street.

Tomu předcházel přílet na letiště ve Speke a triumfální cesta do centra, lemovaná tisíci fanoušků. Od limuzín s Beatles a jejich policejního doprovodu na motocyklech je odděloval další špalír strážníků. Je nejvýš pravděpodobné, že při průjezdu Wooltonem vzdával poctu Beatles nejeden z policistů, kteří tu před deseti lety Johna a jeho kamarády pronásledovali za jejich uličnické kousky. Před slavnostní severoanglickou premiérou filmu se všichni zúčastnili oficiální recepce na radnici.

Všichni členové Beatles se mohli slavnostní akce zúčastnit spolu s členy rodiny. Johnova sestra Julia Baird popisuje tuto událost v knize John Lennon, můj bratr: „ Liverpoolská premiéra A Hard day´s Night přinesla do naší rodiny fenomén beatlemánie. Sestry, bratranci, sestřenice, tety, strýcové- všichni jsme tam šli a nikdo z nás nikdy nic takového nezažil….Nablýskaná limuzína přijela k domu každého z nás, aby nás odvezla ulicemi Liverpoolu na radnici. Ulice byly přeplněné křičícími a mávajícími lidmi. Na radnici na nás čekal primátor.Radniční sluhové v lemovaných livrejích otevřeli dveře balkonu, z něhož byl výhled na Castle Street. Volání slávy a křik byl tak hlasitý, že nebylo slyšet vlastního slova. Lidi byli všude- viseli na stromech, na pouličních lampách, stáli na zídkách. Beatles byli vpředu na balkoně a mávali jako blázni, a lidi stále křičeli z plných plic.

Dalším programem dne byl velkolepý banket, který se konal v hlavním sále pod zářícími lustry a stropem zdobeným zlatými listy. Potom jsme odjeli na premiéru do Odeonu. Přišly tam všechny slavné hvězdy té doby jako Tommy Steel, Lionel Blair, nebo Alma Cogan .Než začalo promítání, přišli za bouřlivého potlesku na podium Beatles. „Kde je má rodina?“ vykřikl John, „Nikoho nevidím“. A my se sestrou mávaly a křičely tak hlasitě, jak jsme dokázaly.“

Téměř všechny recenze filmu byly nadšené. Společnost United Artists dosáhla jen z předběžného prodeje alba a samotným uvedením filmu do distribuce zisku, který o 200 procent přesáhl veškeré náklady. Jen v prvním týdnu promítání film vydělal 8 milionů dolarů, čímž se stal jedním z nejziskovějších filmů všech dob. Film ve veřejnosti zafixoval individuální totožnost jednotlivých členů Beatles. A do jisté míry přispěl k pohledu na jejich povahové vlastnosti: John je chytrý a vtipný, Paul hezký a okouzlující, George moc nemluví a myslí jen na peníze a Ringo je hodný kámoš. Po uvedení filmu obecenstvo začalo jednotlivé členy skupiny rozlišovat, když jim předtím , díky účesu, připadali všichni stejní….

V březnu 1984 schválila městská rada 57 hlasy proti 11 udělení pocty Freemen Of The City - Čestný občan města-všem členům Beatles.Jako první si tuto poctu převzal osobně Paul McCartney v listopadu 1984.Všechna čtyři jména členů skupiny jsou vyryta na pamětní desce umístěné ve vstupní hale radnice.

V srpnu 1999 se tu konala oslava obnovené světové premiéry filmu Yellow Submarine, a starosta města vyhlásil 30.srpen za Day Of The Yellow Submarine . Před vchodem do radnice stálo obří podium ve tvaru žluté ponorky, na němž v rámci Beatleweeku 1999 celý den vystupovaly skupiny, hrající hudbu Beatles. Americká pošta tu představila obří razítko se Žlutou ponorkou, které dosahovalo od země až po balkon, ze kterého kdysi mávali Beatles svým fanouškům. Bylo to poprvé, kdy americká pošta uvedla své razítko mimo Spojené Státy, a poprvé, kdy se na poštovním razítku objevil motiv žijící osoby....